|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
host ::
RSS.